Parta nadšenců se za přispění obce pustila do rekonstrukce prostor místního vlakového nádraží, aby v nich při příležitosti 120. výročí zahájení provozu na trati Praha – Rudná – Beroun zahájilo provoz Museum trati a Ostře sledovaných vlaků. Projektové řízení a koordinaci akce má na starosti Martin Bok, kterého jsme požádali o rozhovor.

Kdo přišel s nápadem vytvořit muzeum?
S nápadem uspořádat oslavu 120. výročí uvedení tratě do provozu a při té příležitosti otevřít muzeum trati přišla zastupitelka Alena Heinrichová. Oslovila Pavla Machače, aby jí s tím pomohl, protože má s podobnou akcí již zkušenosti (výročí Ostře sledovaných vlaků v roce 2007 za účasti tvůrců filmu). Pavel si byl vědom náročnosti akce, a tak doporučil mne jako projektového manažera.
3. 7. 2017 jsme se zúčastnili prvního jednání se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), kde jsme požádali o pronájem prostor v budově vlakového nádraží. Následovalo mnoho dalších telefonátů a jednání ohledně podmínek pronájmu a souvisejících věcí. Nakonec jsme společnými silami vyjednali, že prostor pro muzeum pronajme a uhradí obec.
Nájemní smlouva byla podepsána 1. 11. 2017 a 6. 11. 2017 nám byl prostor předán. Termín na realizaci tedy velmi šibeniční.
Rád bych na tomto místě poděkoval jak SŽDC, tak i vedení naší obce za vstřícné jednání.

Kdo se na budování muzea a organizaci oslav podílí?
Asi bychom tady neměli dostatek místa vyjmenovat všechny, kdo nám pomáhají. Zmíním proto pouze hlavní organizátory.
Hlavními organizátory jsou tři místní spolky, resp. jejich představitelé. Alena Heinrichová (za Loděnickou vlastivědu) je kurátorkou muzea – řeší detailní náplň expozice, obstarává exponáty, pomáhá při propagaci akce a při jednáních s dodavateli. Také dojednala finanční podporu od naší obce.
Pavel Machač (za LOděnickou KULturní Společnost) pomáhá při realizaci expozice (zajišťuje texty, obstarává exponáty), má na starosti dramaturgii programu slavnostního otevření, pomáhá propagovat akci a účastní se jednání s dodavateli.
A pak jsem to já (za LoDění). Jako projektový manažer a koordinátor akce vedu jednání s dodavateli, vše koordinuji, vyjednávám potřebná povolení, zajišťuji nákupy materiálu, technický dohled nad realizací, propagaci atd.
Pracujeme zdarma z čistého nadšení. Jedná se o desítky hodin každého z nás.
Mám radost, že se tři obecní spolky dokázaly dohodnout a velmi efektivně spolupracovat. To vše za přispění obce, ZŠ, občanů a dalších podporovatelů. Neumíme tedy jen kritizovat, umíme účinně spolupracovat a vzít pořádně za práci. Je to další kostička do skládačky, která přispěje ke zviditelnění obce, nalákání turistů a zlepšení kulturního života. Také by byla škoda nechat upadnout v zapomnění to dobré z loděnické historie.
Rád bych touto cestou také poděkoval všem, kteří nezištně přiložili ruku k dílu při realizaci expozice, jmenovitě alespoň dobrovolným hasičům z Jánské, členům LoDění, Loděnické vlastivědy, LOKULSu a Klubu volného času, žákům ZŠ Loděnice pod vedením paní učitelky Kadlecové za výzdobu čekárny, MASu Karlštensko za obstarání hudební skupiny Třehusk a kontaktů pro tisk stylových vstupenek.
Také chci poděkovat dodavatelům za vstřícnost, která byla nutná, abychom vše zvládli za necelých šest týdnů. O výtvarný návrh se postarali berounští profesionálové z firmy Grafikaplus, opravu podlahy zajistila firma Novák Parket z Vráže a vymalovala skupina malířů okolo pana Kaňky z Mezouně. Stylové obklady z 50 palet dodala Pila Pokorný s.r.o ze Zdic.

Jak je tato akce financována?
Hlavní tíha financování je na obci. Sestavili jsme předběžný rozpočet a požádali o podporu obecní rozpočet. Zastupitelé v čele se starostou se zachovali vstřícně a schválili příspěvek obce 70 tis. Pravděpodobně bude ale 30 tis. chybět. Hledáme proto další sponzory.

Jaký význam bude mít muzeum pro obec?
Loděnice je vstupní branou do Českého krasu – kříží se tu dálnice, autobusové linky, železnice a turistické značky. Po otevření muzea můžeme očekávat další nárůst turistického ruchu v obci, což bude přínosné i pro místní podnikatele.
Je nutno dbát na historické a kulturní dědictví obce, a to především s ohledem na budoucí generace.
Rádi bychom časem přenesli muzeum ze současného prostoru (20 m2) do staré skladové budovy, které je také součástí nádraží. Ta by zároveň mohla sloužit jako stylový prostor pro pořádání různých kulturních akcí. Je to ale běh na delší trať. Nyní objekt patří ČD a je ve velmi dezolátním stavu.

Jaký bude průběh oslav?
Leccos napoví plakát, mrkněte na něj. Zbytek je překvapení.
Určitě si ale nenechte ujít jak dopolední tak večerní část. Srdečně vás zvu.

Za redakci se ptal Milan Hejduk.