Ani ledovka z předešlé noci, ani slunce úspěšně schované za mraky, neodradily hrstku statečných od pěší túry z loděnického náměstí, přes Hůrku, až k domu, kde bydlela se svou maminkou fenomenální operní pěvkyně Marta Krásová. Vlastně jsme šli téměř stejnou cestou, kudy tato úspěšná, ale skromná žena kráčívala do loděnického kostela na Štědrý den zazpívat farníkům při půlnoční mši. Svůj, dnes už přestavěný domeček, obestavěný řadou dalších domů, by už asi nepoznala. Přesto nádherná sněhová nadílka a lesní ticho v této části Vráže působily uklidňujícím dojmem.

V centru Vráže přibyla doprava i kouř z komínů, na náladě nám to ale neubralo. Na návsi jsme se setkali se  všemi ostatními, co použili autobus nebo dorazili vlastními auty, a oficiálně jsme zahájili prohlídku obce a zdejšího kostela. Měli jsme přístup na kůr k varhanám i do věže k mechanismu hodin ale nakonec jsme se všichni usadili v kostelních lavicích a maličký vrážský kostel Sv. Bartoloměje jsme téměř zaplnili. Alena Heinrichová a Dr. Konečná si pro nás připravily informace vyčtené z archivů o Vráži, ale i o událostech souvisejících s poválečným divokým odsunem loděnických Němců. Poté nám paní Šafránková a paní Mašitová ukázaly bývalé vrážské statky a výlet jsme zakončili na vrážském hřbitově u hrobu Marty Krásové a usedlosti vynikajícího geodeta a sportovce Dr. Josefa Böhma.

Jana Tučková