Archiv rubriky: Ekonomika

Mýty o příjmech obce

1 komentář

Článek si klade za cíl přiblížit, čím je určeno financování obcí. Tedy i té naší.

Čas od času patrně každý z nás zaslechne názor, který deklaruje, co je pro obecní příjem zásadní či alespoň významné. Málokdy se ale bohužel dozví také odůvodnění. Naposled na minulém zasedání zastupitelstva 14. 9. padl na financování Loděnice dotaz (viz nahrávka, čas 1:34:40). Odpověď a hlavně komentář, který následoval, byl však místy poněkud nepřesný až zavádějící. Avšak přesvědčivý.

Už jste slyšeli podobná tvrzení? 

  1. Kdybychom měli více než dva tisíce obyvatel, to by bylo peněz. Získali bychom na každého  občana vyšší částku. Podpořme novou výstavbu!
  2. Ještě že tu máme průmyslové podniky. Nebýt jich, přišli bychom o značnou část rozpočtu. Pokrok nezastavíš!
  3. Je třeba podpořit průmyslovou výstavbu, aby bylo dostatek pracovních míst v katastru obce. V opačném případě se naše příjmy ztenčí.
  4. Je třeba podporovat provoz výherních automatů. Část prohraných peněz je odváděna obci.

Jistě byste další obdobná tvrzení dokázali sami doplnit.

Jako příklad použijme příjmy naší obce v roce 2019. Jde o poslední rok, který prošel uzávěrkou.

Obecní příjmy 2019 činily 45,5 mil. Kč, z toho 5,3 mil. byly dotace státu, 2,0 mil. nedaňové příjmy a 38,2 mil. příjmy daňové. Těmi posledními se budeme dále zabývat, resp. jejich hlavní částí, kterou tvoří tzv. sdílené daně a v našem případě jde o 36,2 mil. Proč sdílené? Stát vybere daně a přerozdělí, sdílí je: část ponechá ve státním rozpočtu a část jistým klíčem přerozdělí do rozpočtů krajů a obcí, s nimiž vybrané daně sdílí. A právě o zmíněný klíč jde. Je závislý na počtu obyvatel, velikosti katastrálního území, počtu žáků ve škole a žáčků ve školce, počtu zaměstnanců pracujících v obci. A to vše různou měrou. Výjimkou je daň z nemovitostí, kde celá vybraná částka závislá na druhu a hodnotě nemovitostí v našem katastru připadne obci. Výsledky přibližuje tento graf:

Graf příjmů obce Loděnice za r. 2019 (v mil. Kč)

Druh příjmuČástka (mil. Kč)
Dotace obci5,3
Nedaňové příjmy2,0
Příjmy na 2002 občanů, kteří jsou v Loděnici trvale hlášeni22,9
Příjmy na 622 žáků ZŠ a MŠ, jejichž zřizovatelem je obec Loděnice9,1
Daň z nemovitostí nacházejících se v katastru Loděnice1,7
Příjmy na 2386 zaměstnanců s výkonem práce na území Loděnice1,4
Příjmy odpovídající 608 ha katastrálního území0,5
Podíl na dani z hazardu0,6
Ostatní daňové příjmy2,0

Komentáře ke tvrzením

  1. Největší podíl příjmů je závislý na počtu obyvatel. Zde jsou zvýhodněny obce s vyšším počtem obyvatel. Ale jen trochu. Za prvních 2000 obyvatel obec na každého občana získala 11 500 Kč. Při překročení hranice 2000 dostáváme příplatek na „nadlimitní“ obyvatele přibližně 900 Kč (tj. o 7,5 % více). Na začátku roku 2019 nás v obci žilo 2002. Dostali jsme proto „přidáno“ na dva občany. Celkem 1800 Kč na rok. Pokud nás bude např. 3000, do rozpočtu přibude „nadlimitně“ 900 tis.
  2. Klíč naopak nezohledňuje sídlo podniků v obci. Je proto z hlediska obecního příjmu jedno, kde podnik sídlí. Loděnice tedy profituje např. z daní plzeňské Škodovky a naopak do Brna jde z peněz odvedených Gramofonkou více než do domovské Loděnice, protože Brno je obec větší, lidnatější.
  3. U zaměstnanců, kteří v Loděnici pracují, a stejně u žáků ZŠ a MŠ a u velikosti katastrálního území již funguje jednoduchá přímá úměra. Rozhodné počty naleznete v legendě grafu. Za zmínku stojí, že všichni zaměstnanci pracující v Loděnici, přinesli obci 3 % rozpočtu.
  4. Příjmy z hazardu v roce 2019 nebyly v našem případě závislé na počtu hracích automatů, protože dochází k jejich postupnému rušení. Ale ani v dobách, kdy se válce loděnických automatů ještě pořádně točily, nepřesahoval podíl z prohraných peněz našich spoluobčanů, který končil v obecní kase, ani půl milionu korun (např. v roce 2016). Příjmy z hazardu tvoří pouze nevýznamnou položku našeho rozpočtu, něco přes 1 %. To je také jedním z důvodů, nikoliv však hlavním, proč bych hazardní hry v naší obci nepodporoval.

Samotný výpočet není nijak složitý. Kdo byste měl zájem se dovědět podrobnosti, kontaktujte mne. Níže naleznete užitečné odkazy k tématu.

Kamil Horný, zastupitel
kamilh@virtus.cz

Odkazy:
Záznam ze zasedání zastupitelstva 14. 9. 2020, čas 1:34:40
Závěrečný účet Loděnice 2019 
Celostátní výnosy sdílených daní
Rozpočtové určení daní – schéma
Příloha k vyhlášce č. 219/2019
Kolik dostáváme na žáka

Vyhodnocení 1. sezony provozu Musea trati a Ostře sledovaných vlaků

Napsat komentář

Museum trati a Ostře sledovaných vlaků ukončilo svoji první sezonu. Naši malou připomínku minulých a nedávných dob navštívilo za 76 návštěvních dnů, převážně sobot a nedělí, 753 návštěvníků. Děti jsme nepočítali. Byli u nás turisté z celé republiky, navštívili nás i německy a polsky hovořící.

Všichni nám vyzdobené nádraží pochválili. Zajímali se i o historii obce a četné dotazy jen potvrdily, že se jim naše „Museum“ líbí. Zajímavá byla setkání s bývalými loděnickými občany, kteří nyní bydlí u svých potomků daleko od nás. Jejich vzpomínky obohatily naše průvodcovské vyprávění o poznatky, které jsme nikde nevyčetli.

Na doporučeném „jízdném“ jsme vybrali 22.741 Kč. Po odpočtu částek na úhradu dotisku plakátů a vstupenek jsme vybrané peníze předali jako dobrovolný příspěvek obci.

Jako průvodci se na chodu „Musea“ vystřídali pánové a dámy: Z. Sojka, J. Cajthaml, R. Veverová, A. Heinrichová, L. Hadáček, Z. Gunterová, J. Fator, Z. Bauerová, M. Němečková, P. Šafránková, V. Šimánek, J. Sladká, M. Vyskočilová, K. Boková a B. Boková. Odměnou nám byl jen dík návštěvníků.

Přes zimu bude v muzeu zavřeno, ale na návštěvě se lze domluvit na tel. 737 177 100. Sezonu zahájíme podle počasí v březnu 2019.

Alena Heinrichová

Čtvrtý kvadrant

Napsat komentář

K napsání této teorie mne inspiroval můj bratr, který mi nedávno, když jsme spolu klábosili, dal takovou řečnickou hádanku. No, hádanka to zase moc není, popisoval mi teorii, kterou někde četl. Bohužel ani on již neví kde, je tomu již delší dobu a tím se tedy vůbec nepovažuji za autora, právě naopak, jen bohužel nemohu uvést zdroj ani to, že jsem to viděl někde vlevo dole.

Teorie pojednává o vztahu vlastnictví financí a určení těchto financí, třeba při nákupu něčeho. Čeho, to si můžete dosadit sami. Vlastnictví financí uvažujme jako můj kapitál – platím já nebo cizí kapitál – platí někdo cizí. Určení financí jako zda to je pro mne či pro někoho cizího. A preference toho kupujícího, který tu koupi může ovlivnit, resp. je to zcela v jeho pravomocích. Kombinací vstupních hodnot dostáváme 4 možnosti, které si můžeme následovně nakreslit do čtyř kvadrantů (Q):

  1. Q – Chcete někomu něco zaplatit ze svého. Oprostěme se teď od nějakých citů.
  2. Q – Někdo kupuje něco vám a vy si můžete vybrat.
  3. Q – Kupujete něco pro sebe za své peníze.
  4. Q – Rozhodujete, co někomu koupíte za nějaké peníze někoho třetího.

Podle čeho vyberete? Podle jakých kritérií?

Odpovědi na tuto hádanku nechám, čtenáři, na tobě. Pokud potřebuješ řešení, najdeš ho zde.

Dušan Hamouz

Miss Universe

3 komentáře

Zastupitelstvo naší obce 26. 4. 2016 schválilo rozpočet na přístavbu základní školy. Přístavbou bude kapacita školy zvětšena o 4 třídy, přibydou kabinety, sklady a bude podstatně zvětšena kapacita školní jídelny. Užitná plocha školy vzroste o 534 m2. To zní dobře, což?

Máme tady bohužel jedno podstatné ALE.  Tím je cena. Pro přístavbu školy zastupitelé v rozpočtu vyhradili 36,198 mil. Kč (3 mil. na přípravné práce a 33,198 mil. na prováděcí projekt a vlastní stavbu). Pro hlasovali Václav BAUER, Ing. Ondřej BRODECKÝ, Ing. Jindřich HEIES, Ing. Alena HEINRICHOVÁ, Mgr. Vladislav KRABEC, Jan MARHOUL, Karel POŽÁRSKÝ, Vladana RADOVÁ, Josef TŮMA. Proti hlasoval Ing. Kamil HORNÝ. Hlasování se neúčastnili Ing. Milan BŘEZINA a Martin FATKA.

Pokud schválenou sumu přepočteme na cenu za jeden m2 užitné plochy, dojdeme k číslu 67,8 tis. Kč/m2 včetně. To je cena luxusního bytu v Berouně (např. v rezidenční části Golf Beroun). Za přístavbu školy je to suma astronomická. Proč si to dovoluji tvrdit? Protože je v našem regionu s čím srovnávat.
Celý příspěvek →

Obce zprůhledňují účetnictví, zveřejňují podklady pro zastupitele a zavádějí transparentní účty

Napsat komentář

Obce začínají stále více používat transparentní účty. Jejich základní vlastností je to, že se kdokoli s přístupem k internetu může podívat, kolik a za co obec utrácí.

Transparentních účtů jsou v České republice tisíce. Zatímco zpočátku si tento typ účtů pořizovaly spíše neziskové organizace a občanská sdružení, v současnosti je zavádí stále více obcí. Transparentní účet je v podstatě úplně stejný účet jako každý jiný, ale rozdíl spočívá v tom, že pohyby na účtu si může zobrazit kdokoli. Zájemce klikne na příslušný odkaz a zobrazí se mu přehled příchozích plateb, odchozích plateb a poplatků. Formát je podobný výpisu z účtu. Kromě přehledu o příjmech a výdajích obce mohou občané například také zjistit, jak obec plní své smluvní závazky z hlediska doby splatnosti.

Jak je vidět z obrázku níže, z okolních obcí se k této iniciativě přihlásila například Liteň nebo Třebotov.
Celý příspěvek →

Z čeho vlastně obec plní svou kasičku?

1 komentář

Na jednom z veřejných zasedání zastupitelstva obce jedna ze zastupitelek, paní Heinrichová, požádala o pomoc LoDění. Svěřila se, že zastupitelstvo neumí přesvědčit občany, kteří v Loděnici žijí a nejsou zde přihlášeni k trvalému pobytu, aby tak učinili. Proč je pro obec důležité, aby se zvýšil počet hlášených občanů k trvalému pobytu? Odpověď je jednoduchá. Protože od počtu obyvatel se odvíjí příjmy obce. Dobrá, podívejme se tedy na ně.

Předně si musíme alespoň zhruba nastínit, co je obecní kasička a podle jakých pravidel se řídí.

Obecní rozpočet, jeho tvorbu, obsah a funkci určují tzv. malá a velká rozpočtová pravidla. Malá rozpočtová pravidla slouží územním samosprávám (obcím, městysům, městům, krajům) a velká rozpočtová pravidla slouží státu a jeho organizačním složkám.

Při sestavování rozpočtu na následující kalendářní rok obec vychází z rozpočtového výhledu. Co to je? Rozpočtový výhled je jednoduchý plán příjmů a výdajů na následující 2 roky, který vychází z uzavřených smluv a závazků (někomu dlužíme) a pohledávek (někdo dluží nám). Pokud má obec správně sestavený rozpočtový výhled, pomáhá jí k sestavení vyrovnaného, popřípadě přebytkového, rozpočtu.

A odkud se vlastně ty peníze berou?

Obecni_kasicka_1

Celý příspěvek →