Možná jste si všimli, že se v sobotu 20. 5. konal v Berouně koncert. V sousedních obcích se kulturní akce běžně pořádají, kvůli tomu bych článek nepsal. Tento koncert však nebyl obyčejný. Byl to velkokoncert a experimentální. Další zajímavostí je, že mnozí protagonisté, organizátoři i technici jsou z Loděnice a blízkého okolí.

S originálním nápadem přišla Loděnická kulturní společnost (viz www.lokuls.cz.), konkrétně Táňa Bočková. I další členové usoudili, že bude dobré udělat radost ostatním i sobě. Koncerty obvyklé lze pořádat do aleluja. I vymysleli koncert neobvyklý. A protože s takto rozměrným a pestrým koncertem ještě zkušenost neměli, označili jej jako experimentální. Sami pak čekali, jak to všechno dopadne, na reakci publika a rovněž samotných účinkujících.

Myslím, že organizátoři měli několik výborných a nevšedních nápadů.

• Sezvali k vystoupení značné množství hudebníků, profesionálů i amatérů. Celkem jsem jich napočítal přes 50. K přesnější představě může posloužit pozvánka (viz www.lokuls.cz).
• Spojili produkci čtyř hudebních těles a jednoho sólisty. Tím zajistili, že všichni mohli předvést to nejlepší ze svých repertoárů.
• Nezapomněli na děti. Přibližně 20 talentovaným a pracovitým malým a mladým poskytli snad třetinu programu celého koncertu.
• Pokud se zrovna nehrálo ani nezpívalo, bavil průběžně publikum zdatný moderátor Pavel Machač.
• Účinkující dokázali leckteré kusy zahrát a zazpívat společně.

Sebelepší nápady samy o sobě však úspěšnou akci nezajistí. Je třeba čin.

Na úvod ladil a napínal diváky Václav Ježek úsměvnou přednáškou. Chvíli jsem si myslel, že skončíme u Einsteinovy teorie relativity, ale nakonec jsme zůstali na Zemi u fyzikálních principů šíření pouze vln zvukových.
A pak se již začalo hrát. Nosnou linku koncertu zařídila skupina Tři dny na břiše. Kromě vlastní tvorby (hudba: Pavel Machač, Viktor Machač, texty: Pavel Machač, Jaroslav Tenkrát a básně Jana Velíška a Josefa Kainara) doprovázela dva pěvecké sbory: Comodo (ten zřejmě místním netřeba představovat) a Lentilky. Zde zpívají děti a mládež a sbor působí při SZUŠ dr. Lidinské v Berouně. Oba sbory celoročně vede Mgr. Taťana Bočková. K pracnému nácviku, který trval téměř půl roku, mladí zpěváci přistoupili se zřejmým nadšením a spolupráce s dospělými byla pro ně jistě příjemným zpestřením. Bezstarostné a radostné bylo i samotné vystoupení Lentilek. Hudbu pro ně připravili skladatelé Petr Tichý a Josef Štěpánek, verše písní vytvořili Táňa Bočková a Pavel Machač. Dále společně s Comodem a s kapelou předvedly Lentilky kromě umělých písní také rockově upravenou píseň lidovou.
Za významné prvky koncertu lze označit sólo teprve 15letého Vojty Borusíka a dechovou sekci – trubka a čtyři saxofony různého druhu, kterou secvičil a vedl Bedřich Šmarda z Havelkových Melody Makers. V dechové sekci našli své místo vedle dvou profesionálních muzikantů také tři žáci SZUŠ a všichni společně dodali skladbám nefalšovaný jazzový šmrnc.
Nesmíme zapomenout na technickou podporu. Byla obdivuhodná. Zvukař Martin Holý namíchal do mnoha beden ještě daleko více hudebních zdrojů. To si žádá kromě trpělivosti také pořádnou míru zkušeností a talentu. O světla, videoprojekci a animaci se úspěšně postarali Peter Mančík a Viktor Machač.

Vyvrcholením experimentu byla závěrečná společná produkce všech hudebníků, ke kterým se vbrzku přidalo i publikum. Tím se počet účinkujících více než zdvojnásobil. Je těžké písemně vyjádřit zážitek z hudby, kterou vám v jeden okamžik předkládá tak veliké množství šikovných muzikantů a zpěváků. Zkušenost je nesdělitelná. Tak alespoň: „Bylo to fakt parádní!“ Odměnou pro všechny byl kulturní zážitek trvající dvě a půl hodiny, zakončený aplausem vestoje při promítání závěrečných titulků jako u oscarového velkofilmu.

Zbývá vysvětlit, proč k vývozu kultury za hranice Loděnice došlo. Převážně z technických důvodů. Možná se můžeme těšit na nějaké další kulturní akce. Tentokrát snad již na domácí půdě. Pokud tedy nepůjde zase o nějaký jiný gigantický experiment.

Další fotografie a videa najdete zde.

Kamil Horný