Měsíc před termínem dokončení stavební firma přišla s tím, že nemá na čem stavět, protože chybí konstrukce vozovek.
V současnosti zimuje v naší obci akce „Obnova komunikací po povodních 2013 na Jánské“, na kterou jsme získali dotaci. Proběhlo výběrové řízení, ve kterém zvítězila firma Alstap s cenou necelé 3 miliony korun. Přibližně 2,7 milionu měla pokrýt dotace, zbylých 300 tisíc mělo jít z obecního rozpočtu. Smlouva s termínem dokončení díla do 31. 12. 2015 byla podepsána 29. 6. 2015.
Na veřejné schůzi zastupitelstva 25. 11. 2015 bylo veřejnosti oznámeno, že cena se navýší o téměř 4 miliony, protože se neočekávaně zjistilo, že únosnost podloží je nedostatečná a bude potřeba provést sanaci.Celé navýšení má být plně hrazeno z obecního rozpočtu.
Jak je možné, že se situace s podložím ukázala až měsíc před termínem dokončení?
Vysvětlení se ujal pan Václav Lexa, technický dozor investora, tedy odborník, který je placen z obecních peněz a dohlíží na stavební firmu, aby prováděla práce kvalitně: „Jelikož byl dotační titul, na který je to všechno napasované, postavený tak, že se jedná o obnovu krytu komunikací, tak nemohla být projektová dokumentace zpracována ve stylu, že tam navrhneme celé nové komunikace. Všichni se snažili nějak splnit podmínky toho dotačního titulu, aby je nikdo nemohl napadnout.“
Situaci s podložím by jednoznačně ukázal výkop nebo vrt do hloubky jednoho metru, ale podle pana Lexy to také nešlo: „Jakmile by projektant předepsal kopané sondy, mohl by ho někdo napadnout, proč dělá kopané sondy, když k tomu není důvod, když je ta dotace vypsaná pouze na obnovu krytů komunikací.“
*******************
„U každého dalšího projektu si budeme dávat velký pozor na to, co se teď stalo.“
Alena Heinrichová, zastupitelka
*******************
Troufám si tvrdit, že i bez kopaných sond byla situace očekávaná. Kanalizace, která se před pár lety do cest na Jánské pokládala, byla v souladu s tehdejším projektem zasypána tím, co se vykopalo. Takže minimálně současní opoziční zastupitelé, kteří toto řešení tehdy odhlasovali, mohli mít tušení, že směs jílu se štěrkem nebude tvořit ideální podklad pro kryt komunikace. Další zcela jasnou indicií je zpráva geotechnické kanceláře GeoLuCa, která prováděla už 30. 7. 2015 na objednávku firmy Alstap orientační tlakové zkoušky na osmi místech budoucího staveniště: „Z provedených zkoušek je zřejmé, že v posuzovaných místech bude nutné, v závislosti na požadavcích projektu (zejména únosnosti a úrovni nivelety), provést lokální výměny materiálů aktivní zóny.“ Navíc s upozorněním, že zkoušky byly provedeny za extrémně suchého léta a že naměřené hodnoty mohou být „nadhodnocené“.
Nicméně léto je dávno pryč a občané se po pěti měsících(!) od podpisu smlouvy dozvídají, že konstrukce vozovky chybí a není na čem opravovat svrchní kryt. Opravdu je náhoda, že se necelý měsíc před plánovaným dokončením akce objevily „neočekávané a nepředpokládané skutečnosti“ za téměř 4 miliony, které je nutno okamžitě utratit, aby se stihl termín dokončení a obec nepřišla o dotace?
Existují vůbec jiné varianty, než zaplatit firmě Alstap další 4 miliony z obecní kasy? „Sedlácké“ řešení napadlo mnoho prakticky smýšlejících lidí: dokončit práce podle původního projektu a položit zámkovou dlažbu s podkladní vrstvou na současné podloží. Pokud by se někde dlažba propadla, vybere se pár dlaždic, doplní se štěrk a dlaždice se vrátí zpět. Věc, kterou zvládne i průměrný kutil. Na tyto případné budoucí opravy by určitě (ušetřené) 4 miliony s rezervou stačily. Ale toto řešení nelze podle pana Lexy použít: „Já vím, že se vám ta cena zdá dost velká, ale bohužel bez sanace to realizovat nejde. Pokud to uděláme bez ní, tak si já jako technický dozor nabíhám do daleko větších problémů. Pokud nebudete souhlasit se sanací, musí se stavba zastavit.“
Zastavení prací navrhl i přítomný občan Martin Bok, který vyjádřil obavu, že objem sanačních prací je příliš velký na to, aby se daly práce odvést kvalitně v tak krátkém termínu a navíc v zimním období. Stavbu by zakonzervoval, vybral nejlevnějšího dodavatele v transparentním výběrovém řízení a pokračoval na jaře. Dále vyjádřil pochybnost, zda obec nepřijde kvůli výměně konstrukce vozovky o dotaci na opravu povrchů, protože se mění charakter stavby.
Pro někoho může být obtížné představit si vozovku jako stavbu. Snad pomůže přirovnání k domu: Obec získá dotaci na opravu fasády, i když má velmi silné tušení, že dům je v podstatě ruina. Žádné průkazné testy stavu domu se záměrně nedělají, vše se podřizuje tomu, aby se získala dotace na opravu fasády. Otlučou se zbytky staré omítky a všichni se tváří překvapeně, že se objevily polorozpadlé mokré zdi. Narychlo, a tedy bez výběrového řízení, se podepíše dodatek ke smlouvě, který z obecního rozpočtu vytáhne více než desetinásobek peněz – místo původních 300 tisíc to budou více než 4 miliony, a to není částka konečná. Dům se prakticky celý zbourá a postaví se nový. Na závěr se „opraví fasáda“… Je to však stále ten původní dům, na kterém jen opravuji fasádu?
Přítomní byli zastupiteli ujištěni, že obec o dotace nepřijde a že firma Alstap dokončí práce kvalitně a včas. Podmínkou však je, že zastupitelstvo podpis dodatku odhlasuje. Hned teď. Není čas dělat výběrové řízení a vlastně ani není potřeba, protože občané byli panem Lexou ubezpečeni, že nabízená cena je pro obec výhodná. Kromě pana Kamila Horného všichni přítomní zastupitelé zvedli ruku, aby se obratem podepsal dodatek smlouvy s firmou Alstap.
„Snad to udělají aspoň kvalitně, aby to vydrželo první povodeň,“ pronesl kdosi s nadějí v hlase při odchodu ze sálu.
O týden později se situace změnila. Začalo pršet, stoupla spodní voda a stavba se musela do jara zakonzervovat. Komusi se jakoby zázrakem podařilo prodloužit čerpání dotací. A firma Alstap s dodatkem ke smlouvě na téměř 4 miliony v kapse to na jaře v klidu dodělá.
Milan Hejduk, redakce@lodeni.cz
Super článek. Je to zarážející, jak je ten postup všude stejný. Jen by mne zajímalo, jak to probíhá ve skutečnosti. Jestli je scénář dopředu pečlivě připravován a dojednáván dopodrobna se všemi možnými variantami, kdo všechno se takových jednání účastní a kolik za to dostane zaplaceno a nebo jsou všude takoví „neodborníci“, kteří to nemohli předpokládat ani tušit a tak objíždí všechna města a obce zlatokopové, kteří je znovu a znovu nachytají a své nějaké ty milionky si přivydělají a zastupitelé své překvapení nehrají a pokaždé si myslí, že tedy to co odhlasovali je to nejlepší, co mohli udělat a že zasáhla vyšší moc, která to vše prodražila. No a jsem zvědav, jak dlouho to ještě bude procházet, než to začnou orgány činné v trestním řízení vyšetřovat a začne padat odpovědnost na konkrétní hlavy.
Vážení spoluobčané,
dovolte mi předložit vám i jiný úhel pohledu na rekonstrukci ulic na Jánské, než je pohled pana Hejduka v uvedeném článku.
Na Jánské bydlíme pět let a za tu dobu jsme zjistili, že Jánská je jen jakýmsi nevítaným přívažkem Loděnice, která v případě obecní potřeby slouží jako zařízení staveniště a mezideponie, ale jakmile dojde na možné zlepšení životních podmínek obyvatel Jánské z obecních prostředků, stává se chodník ke hřbitovu prioritou i pro ty obyvatele Loděnice, kteří jej využijí pouze na Dušičky nebo o Vánocích.
Když jsme před více než šesti lety hledali s manželem místo, kde bychom chtěli v budoucnu žít, zaujala nás Loděnice, zejména pak Jánská. Tehdejší starostka paní Erna Šimrová nás před koupí pozemku ujistila, že po vybudování obecní kanalizace dojde i na opravu ulic. Již v té době ulice neodpovídaly tomu, že Loděnice je městys (nikoli vesnice, jak se nám někteří snaží podsouvat) nacházející se 10 km od Prahy, tj. v nejbohatším regionu České republiky, přesto došlo v posledních 5ti letech k jejich výraznému zhoršení. Na vině jsou nejen povodně v roce 2011 a 2013, ale i diletantským způsobem provedená pokládka splaškové kanalizace, jak je zmiňováno v uvedeném článku.
Na tomto místě si kladu otázku, proč bylo schváleno řešení, které možná mělo krátkodobý finanční efekt ve formě úspory, ale v dlouhodobém důsledku vedlo k poškození a degradaci tělesa komunikací. Zvlášť zarážející je v tomto případě ta skutečnost, že se na přijetí tohoto nevhodného řešení musel osobně podílet z titulu své funkce tehdejší místostarosta a současný zastupitel p. Josef Tůma. O panu Tůmovi je známo, že je dlouholetým zaměstnancem Dálničních staveb Praha, a.s. a že mu tedy mělo a muselo být známo, jaký negativní vliv bude mít použitý zásyp kanalizace na stav tělesa komunikace. O panu Tůmovi jsme se navíc domnívali (obecně obyvatelé části Jánská, tato informace je mezi místními rozšířena), že vykonával funkci koordinátora prací za obec, čemuž by odpovídala četnost jeho výskytu na Jánské v době, kdy probíhala výstavba kanalizace. Musel si tedy všimnout, jakým způsobem je kanalizace ukládána.
Přesto to byl on společně s tehdejší starostkou paní Šimrovou, kteří zažádali o dotace „obnovu komunikací na Jánské“, byť jim mělo a muselo být známo, že stav tělesa komunikací neumožňuje prostou pokládku zámkové dlažby bez toho, aby se zpevnilo spodní těleso komunikace. Kladu si tedy druhou otázku – jak zamýšlelo předcházející zastupitelstvo tuto situaci vyřešit?
Ano, nabízí se odpověď ve smyslu řešení zmiňovaného v článku pana Hejduka, že by se průběžně opravovaly vzniklé závady. Tento návrh však mohl vzejít pouze od osoby, které nebyl znám skutečný rozsah problému. Stačilo, aby na dokončený povrch v ulici V Závětří vjel jednou svozový vůz TS a zůstaly po něm hluboké koleje. Příměrem z článku pana Hejduka by to bylo jako překrýt část spadlé obvodové zdi perlinkou a na ni nahodit fasádu. Takovou fasádu budete opravovat ráno, než půjdete do práce, odpoledne, až se z práce vrátíte a pak ještě jednou předtím, než půjdete večer spát. V případě větrné a deštivé noci budete mít i tak v domě mokro. O tom, že prostředky, které jste ušetřili tím, že jste obvodovou zeď nepostavili, budou pryč během několika dní, není snad potřeba diskutovat, přitom kvalita bydlení zůstane nepoměrně horší.
A pak je zde ještě třetí otázka – proč je v rámci dotačního titulu budován povrch ve slepé ulici U Trati, kde povodeň nebyla ani vzdáleně, ale byla z ní vyňata povodní nejhůře postižená část ulice U Hřiště. Těm, kteří nevědí, o čem tu píšu, doporučuji nedělní vycházku s cílem v hospodě na fotbalovém hřišti. Pokud nebude celodenní mráz nebo alespoň 3 týdny naprosté sucho, budete na posledních několik desítek metrů potřebovat holínky, nebo strávíte hodně času následným čištěním obuvi.
Současnému zastupitelstvu je jistě co vytýkat, protože je velkou pravdou to, že nic nezkazí jen ten, kdo nic nedělá. Rozhodně však odmítám jejich kritiku za to, že přijali řešení, kvůli kterému možná nebude chodník ke hřbitovu hned, ale které zásadním způsobem zlepší podmínky obyvatel části Jánské. Pokud si v tomto případě někdo zaslouží kritiku, je to předchozí vedení obce, zejména pan Tůma, který měl dostatek odborné erudice na to, aby dokázal neočekávaným vícepracím zabránit. Je to pan Tůma, který by nám všem měl odpovědět na výše položené otázky. Zatím se tak ale nestalo …
Petra Fifková
Vážená paní Fifková,
věřím, že Vás rozčiluje bláto na Jánské a chodník ke hřbitovu, ale věřte, že i tam za hřbitovem žijí lidé.
Denně balancujeme na neupraveném povrchu mezi kamínky a kameny a nedej Bože jít v lodičkách, to se musí po krajnici. Chodník stejně končí u hřbitova a pak chodíme po krajnici.
Stýskáte si, že Jánská je jen takový nevítaný přívažek k Loděnici, ale věřte, že když se v Loděnici začalo něco budovat, vždy to bylo na Jánské. Když se budoval vodovod, začalo se na Jánské a skončilo cca 100 metrů před naším domem, protože už nebyli peníze. Těch 30 let co tu bydlíme jsme dováželi obden pitnou vodu v kanystrech do prosince 2015. To že máme konečně vodovod, má zásluhu starostka paní Šimrová a pan ing. Vohradský. Dolní Havířská nemá kanalizaci, vodovod a dnes tu nemáme ani zastávku.
Takže je to úhel pohledu kdo a jaký je nevítaný přívažek.
Nechci se Vás dotknout a nechci vyvolávat spory komu se hůř na konci vsi bydlí.
Přála bych nám všem, aby jsme měli zastupitele, kteří přestanou se zákopovou válkou a budou pracovat
tak, aby byly cesty na Jánské v pořádku a byl i chodník ke hřbitovu.
Helena Bargerová