Načasování oslav v Loděnici na sobotu 20. 10. 2018 se ukázalo, alespoň z hlediska počasí, jako dokonalé – přesto, že se celá akce odehrávala na konci října a ráno ještě bylo nebe zamračené, už před polednem vykouklo sluníčko a vydrželo svítit až do ukončení celé akce. Účinkující a hlavní aktéři měli od rána plné ruce práce s přípravami, ale zahájení na nádraží proběhlo podle plánu až po třetí hodině odpolední  – v souladu s historickým záznamem v loděnické Drážní kronice.

Atmosféru října roku 1918 početným divákům přibližovaly postavy v historických kostýmech: vypravěč číslo 1 (Martin Bok) a paní Historie (Alena Heinrichová), dokreslovaly hudební vstupy členů pěveckého souboru Comodo (taktéž v krásných dobových kostýmech), Berounské šestky a žáků ZŠ Loděnice.

Ke slovu přišly i další důležité postavy: drážní zřízenec (Ivan Stejskal) a přednosta stanice (Václav Ježek), neboť podle již zmíněné Drážní kroniky:
“ Bylo po třetí hodině odpolední, kdy za všeobecného napětí pojednou dán památný Zahradníkův první služební telegram český, v němž oznamuje, že jako nově jmenovaný ministr železnic právě ustavené československé vlády se ujímá svého úřadu, nařizuje sejmutí rakouských odznaků s čapek a úřadování v řeči české.“

A přesně tak se situace opakovala i dne 20. 10. 2018 na nádraží – po přečtení textu telegramu byl sejmut německý nápis LODENITZ stejně jako rakousko-uherská vlajka a orlice a za přítomnosti zástupců horníků (pod vedením Mikiho Dobrého), baráčníků (v silné sestavě, ale – bohužel – již ne loděnických, nýbrž ze sousední Rudné), skautů (díky, Petře Havliši) a hasičů (byť ne v dobových uniformách) bylo nádraží vyzdobeno girlandami z chvojí ověnčeného červenobílou stužkou.

Následně se jásající dav, se standartami v čele a za zvuků pochodové muziky, přesunul na náměstí, vypravěč číslo 2 (Pavel Machač) z improvizované tribuny divákům opět přiblížil atmosféru října 1918, nechal spustit z fonografického záznamu smyšlený projev tehdejšího starosty pana Landy, vyslechl hlášení přednosty stanice a text telegramu o vzniku Československé republiky.

Poté vyzval členy Okrašlovacího spolku (Filip Melichar a spol.) k zasazení pamětní lípy. Následovala Česká beseda v podání Spolku baráčníků z Rudné a pak, u čerstvě vysazené lípy, za spontánního potlesku všech přítomných, odhalila dlouholetá učitelka a oblíbená loděnická občanka, paní Irena Vohradská, pamětní keramickou desku vyrobenou žáky loděnické základní školy.  Společně zazpívaná hymna celou odpolední akci ukončila.

Oslavy ovšem pokračovaly i večer Prvorepublikovou tančírnou v místním Klubu za hudebního doprovodu skupiny Alice Bauer. A někteří účastníci slavili opravdu zodpovědně až do ranních hodin. Prostě bylo to povedené.

Nicméně ještě je potřeba zmínit jména dalších osob, bez nichž, by celá akce nebyla zdaleka tak krásná: členky Klubu volného času a spřízněné duše (Pavla Šafránková, Růženka Veverová, Jindřiška Sladká, Miluška Vyskočilová, Milena Němečková, Jana Foltýnová, Jana Marešová, Mirka Balíčková a Alena Mašitová) coby půvabné selky nabízely preclíky, buchty a škvarkové placky upečené školními kuchařkami (díky, Jaruško Kučerová).

Pan Zdeněk Sojka z Vráže zajišťoval filmovou dokumentaci pro loděnický archiv. Zvláštní poděkování patří také: oběma výčepním (Milan Hejduk a Karin Plincnerová) v nádherných kostýmech, rodině Vohradských s tradičně výbornou polévkou a paní Aleně Mašitové z Vráže, která vytvořila kostým přednosty stanice pro tuto slavnost i následné využití v Muzeu Ostře sledovaných vlaků.

Vše by se neobešlo také bez návrhu plakátů zvoucích na akci (Kameel Machart) a tiskárny GZ, která zajistila jejich tisk. Poděkovat musíme i Berounskému muzeu, které nám zapůjčilo orlici, firmě Pila Pokorný s.r.o., která vyrobila stojan na pamětní desku, a obci Loděnice, která akci finančně zaštítila.  Ocenit je potřeba paní učitelky ZŠ, které secvičily pěvecké vystoupení žáků, ale i rodiče, kteří malé zpěváčky stylově oblékli a dopravili na místo. Stejně tak si zaslouží uznání hodiny večerních zkoušek souboru COMODO, práce zvukařů (Martina Holého a Petera Mančíka) a v neposlední řadě jmenujme i náš tvůrčí tým, který věnoval spoustu času přípravě i koordinaci celé akce (Alena Heinrichová, Pavel Machač a Martin Bok).

Doufáme, že se akce líbila i vám. A věříme, že se vám bude líbit i slavnostně vyzdobené nádraží, které je stále k vidění (pan Karel Požárský zajistil chvoj, při navazování do girland a zdobení si ruce rozpíchaly členky Klubu volného času, zahrádkářky dodaly podzimní květinovou výzdobu a Martin Bok vyjednal s ČD a Správou železničních cest povolení ke konání celé akce a dodatečné natření laviček).

Jana Tučková

Další fotografie najdete zde.